Friedrich Eduard Bilz

Když se Friedrich Eduard Bilz (1843-1922) narodil před 175 lety v Arnsdorfu do poměrně prostých poměrů, nikdo nemohl tušit, že se potomek zahradníka jednou stane spoluzakladatelem populární naturopatie. Na přání svého otce (zemřel, když bylo Friedrichu Eduardovi 16 let) se vyučil tkalcem. Stísněné, přeplněné a průvanem zatížené tkalcovské stavy se však podepsaly na jeho zdraví. Pracovní doba připomínající montážní linku, mihotavé světlo a nezdravý vzduch, který dýchal, ho připravovaly o další síly. A ani přestěhování do Meerane, kam za prací dojížděl, jeho oslabenou konstituci zpočátku nezlepšilo. Teprve když se oženil s Marií Augustou Kreilovou, dcerou tkalcovského mistra, usmálo se na Bilze opět štěstí.

Prosperující obchod s koloniálním zbožím v jejich domě mu konečně poskytl potřebnou nezávislost, aby se mohl věnovat psaní, přírodním vědám a především sociálním a filozofickým otázkám. Je to o to překvapivější, že předtím zažil jen nejzákladnější vzdělání ve vesnické škole, ale Bilz byl ambiciózní autodidakt. Vlastní nezdravé zkušenosti ho přivedly k členství ve spolku "Verein für Gesundheitspflege und Naturheilkunde", kde dlouhá léta sbíral myšlenky a návody k celostnímu životnímu stylu, sociální spravedlnosti a přírodnímu učení o zdraví.

Na jaře 1888 tyto myšlenky konečně uvedl na trh v podobě učebnice naturopatie ("Bilz, das neue Heilverfahren"), která byla tlustá jako Bible a prodávala se jako horké housky. Protože první vydání byla během krátké doby vyprodána a malý dům v Meeranu již nenabízel dostatečný prostor pro potřeby rostoucího rodinného podniku, přestěhovala se firma do Drážďan. V té době se barokní město stávalo významným průmyslovým a obchodním centrem se všemi jeho zdravotními dopady na továrníky a obyvatele města. Nejen v Drážďanech, ale také v Zitzschewigu a Niederlößnitzu již vznikla řada sanatorií.

Foto: archiv města Radebeul

Celostátní úspěch Bilzovy knihy přivedl autora do výhodné pozice, kdy získal pozemek v Oberlößnitz, kde mohl ideálně spojit teorii a praxi v naturopatii. Obecně byl Bilz vynalézavým obchodníkem, pokud šlo o závazné upevnění sféry jeho působení. Od té doby byla jeho klinika neustále zmiňována v Bilzově knize, která se neustále prodávala a dotiskovala. To přirozeně vedlo k nárůstu poptávky po lázeňských zařízeních. Svou knihu také uměl skvěle prodávat. Někdy z rodinného nakladatelství odcházelo denně kolem 500 výtisků, stovky zástupců zvonily u dveří nebo pořádaly zdravotní přednášky, po nichž následoval prodej. O zbytek se postaraly důmyslné reklamní strategie a nejrůznější inzeráty.

Způsoby, jakými propagoval své sanatorium, byly podobně kreativní a inovativní. To pak postupně rozšiřoval o nové lázně, vzdušné kabiny a jídelny. Kromě toho měla rekonvalescenci podpořit zábavná zpestření v podobě salonů, promenád, kuželníků a kulečníkových stolů. Zima slibovala bruslení a sáňkování a velký význam pro podporu uzdravování měly také sportovní aktivity. Do Oberlößnitzu se houfně sjížděli pacienti. Zakoupená nemovitost "Jägerberg" byla začleněna do komplexu. Několik let byla v Lipsku dokonce pobočka "Bilzových lázní a parních lázní". Není divu, že lékaři klasické medicíny byli z tohoto senzačního úspěchu na větvi. Odpor a nedůvěra je vedly k boji proti údajnému "léčebnému bujení". Ačkoli do soudního sporu zapojili nejen Bilze, ale i lékaře, kteří u něj pracovali, nevěděli nic, co by se postavilo proti rozmachu Bilzovy knihy a sanatoria.

Každý zenit je však jednou překonán. Před 95 lety, krátce před svými 80. narozeninami, památný průkopník naturopatické léčebné praxe zemřel. S neúnavným nasazením se snažil věnovat co největší pozornost přírodě a její účinnosti. Toto životní motto si nechal vytesat do kamene:

Příroda byla mou vůdčí hvězdou, kéž by byla i vůdčí hvězdou potomků".

Maren Gündelová, městský archiv

Publikováno v: Vydavatelství, nakladatelství a vydavatelství, s. r. o: Úřední věstník Radebeul, únor 2017