Niederlößnitz

V roce 1832 se nad dnešní ulicí Meißner Straße sešlo 85 majitelů vinic a založilo vinařský spolek Niederlößnitz.

Důvodem byla nejasná příslušnost viničních pozemků, na nichž byly v 17. a 18. století postaveny četné vinařské domy.

Církevně a školsky patřily ke Kötzschenbrodě, soudně však podléhaly přímo drážďanskému dvorskému úřadu, a byly proto vyňaty z mnoha obecních břemen obce. Sousední vesnice Lößnitz odmítaly za vinaře přebírat povinnosti, jako je péče o chudé.

V důsledku toho byla obecní břemena stále více uvalována na domovský okres, který se musel vzdát svého prozatímního statusu.

V roce 1839 byla v hostinci Goldene Weintraube zvolením prvního obecního zastupitelstva založena politická obec Niederlößnitz. V následujících letech se vyvinula v působivé vilové město. O pouhých 30 let později zde žilo více než 1 000 obyvatel.

Tím se Niederlößnitz stal po Kötzschenbrodě druhou největší obcí Lößnitz.

Přeměna vinic na stavební pozemky v důsledku katastrofy způsobené fyloxerou vedla ke skutečné populační explozi.

Průmyslovému rozvoji bylo záměrně zabráněno. Místo toho se prosazovala další výstavba ve "vkusném vilovém stylu" a rozšiřování infrastruktury o elektrické pouliční osvětlení, školu v Luisenstiftu a četné restaurace.

V roce 1923 se západní obce Lößnitz sloučily do velké obce Kötzschenbroda a Niederlößnitz opět ztratil svou obecní samostatnost.