Rodinný přítel

Stadtlexikon
Städtepartnerschaften
Historische Ansicht
Stadtarchiv

Rodina Freundových - Místo pokládky: Moritzburger Straße 1

Martha Ury (1875-1943)

Pronásledována jako "Židovka"

Nápis na kameni:

ZDE ŽILI
MARTHA URY
GEB. EDEL
JG. 1875
DEPORTOVÁNO 1942
TEREZÍN
MRTVÝ 14. ČERVENCE 1943

Martha Ury, rozená Edel, se narodila 28. listopadu 1875 ve Schneidemühlu. V roce 1920 se spolu s dcerou Charlottou a jejím manželem Maxem Freundem přestěhovala do Kötzschenbrody. Patřila k židovské náboženské obci v Drážďanech.

V letech nacionálněsocialistické perzekuce pobývala s rodinou na Moritzburger Straße 1 v Radebeulu. Poté, co byly její dcera a vnučka v červenci 1942 deportovány, byla v srpnu 1942 deportována do Terezína i Martha Uryová. Zemřela tam 14. července 1943 ve věku 67 let.

Text: D. Ristau podle Lewek/Tarnowski, Židé v Radebeulu.

Max Freund (1884-1944)

Pronásledován jako "Žid"

Nápis na kameni:

ZDE ŽIL
MAX FREUND
JG. 1884
DEPORTOVÁN 1942
TEREZÍN
ZAVRAŽDĚN 1944 V
AUSCHWITZ

Max Freund se narodil 29. července 1884 v Deutsch-Krone. Byl odborníkem v kožedělném průmyslu a v roce 1920 se s manželkou Charlottou a její matkou Martou Ury přestěhoval do Kötzschenbrody. Zde provozoval malý obchod s koženým zbožím a obuví.

Po uchopení moci národními socialisty o obchod přišel, ale mohl nadále pracovat jako zaměstnanec firmy "Leder-Hartmann". Doufal, že jako židovský frontový bojovník v první světové válce se bude těšit ochraně a vyznamenání, jako je Železný kříž I. a II. třídy. Ani jeho rodina však nebyla ušetřena pronásledování.

Dne 28. července 1942 byl Max Freund se svou ženou a dcerou Marion deportován do Terezína. V říjnu 1944 byl deportován do Osvětimi a tam zavražděn.

Text: D. Ristau podle Lewek/Tarnowski, Židé v Radebeulu

Charlotte Freundová (1899-1944)

Pronásledována jako "Židovka"

Nápis na kameni:

ZDE ŽILI
CHARLOTTE FREUNDOVÁ
GEB. URY
NAROZENÁ. 1899
DEPORTOVÁNA 1942
TEREZÍN
SMRT 24.2.1944

Charlotte Freundová se narodila 3. listopadu 1899 v Deutsch-Krone. Byla dcerou Marthy Ury a provdala se za Maxe Freunda. Měli spolu dvě dcery, Ilse a Marion. V roce 1920 se s rodinou přestěhovala do Kötzschenbrody, kde bydleli na adrese Moritzburger Straße 1. V roce 1922 se přestěhovala do Kötzschenbrody.

V červenci 1942 byla Charlotte Freundová spolu s manželem a dcerou Marion deportována do Terezína. Zemřela tam 24. února 1944 ve věku 44 let.

Text: D. Ristau podle Lewek/Tarnowski, Židé v Radebeulu.

Marion Freundová (1930-1944)

Pronásledována jako "Židovka"

Nápis na kameni:

ZDE ŽIL
MARION FREUND
JG. 1930
DEPORTOVÁN 1942
TEREZÍN
ZAVRAŽDĚN 1944
AUSCHWITZ

Marion Anita Freundová se narodila 7. června 1930 v Drážďanech. Vyrůstala na Moritzburger Straße 1 v Radebeulu. V dětství a mládí byla vystavena stále častější antisemitské šikaně, od roku 1939 musela povinně nosit křestní jméno "Sara" a od roku 1941 si musela na oděv připevňovat žlutou hvězdu. Přesto všechno našla podporu u některých odvážných sousedů. Dne 28. července 1942 byla spolu s rodiči deportována do Terezína. V říjnu 1944 byla spolu s otcem převezena do Osvětimi a tam zavražděna.

Text: D. Ristau podle Lewek/Tarnowski, Židé v Radebeulu.

Ilse Eisner (1921-1943)

Pronásledovaná jako "Židovka"

Nápis na kameni:

EISNEROVÁ: ZDE ŽILA
ILSE EISNEROVÁ
GEB. FRIEND
JG. 1921
DEPORTOVÁN 1942
TÁBOR HELLERBERG
ZAVRAŽDĚN 1943 V
AUSCHWITZ

Ilse Freundová se narodila 29. srpna 1921 v Niederlößnitz. Byla starší dcerou Maxe a Charlotty Freundových. Základní školu navštěvovala v Niederlößnitz.

Během druhé světové války byla jako Židovka nucena vykonávat nucené práce v takzvaném "židovském oddělení" ve firmě Zeiss Ikon v Drážďanech. Tam se seznámila se svým budoucím manželem Fritzem Eisnerem. Zasnoubili se 12. září 1941 a vzali se 2. září 1942, v té době již byla Ilse Eisnerová odloučena od své rodiny, která byla deportována do Terezína. Žila v Drážďanech.

Koncem listopadu 1942 byli Ilse Eisnerová a její manžel posláni do židovského tábora Hellerberg. Oba byli 2. března deportováni do Osvětimi. Ilse Eisnerová tam byla zavražděna po příjezdu 3. března 1943. Její manžel Fritz Eisner se stal rovněž obětí šoa.

Text: D. Ristau podle Lewek/Tarnowski, Židé v Radebeulu