Rodina Wach

Felix Wach (1871-1943)

jako "čtvrtý Žid"/"Mischling 2. stupně"(>> rasistické kategorie podle Norimberských zákonů)

Nápis na kameni:

ZDE ŽIL
DR. FELIX WACH
YG. 1871
PONÍŽENÝ / ZBAVENÝ OBČANSKÝCH PRÁV
SMRT 21. SRPNA 1943
DRESDEN

Felix Wach se narodil 19. dubna 1871 ve Frankfurtu nad Mohanem jako syn profesora práv a tajného rady Adolfa Wacha a jeho manželky Fanny Henriette Elisabeth, rozené Mendelssohn Bartholdy. Po studiu na gymnáziu absolvoval roční dobrovolnou vojenskou službu a poté studoval práva, mimo jiné v Lausanne. V roce 1896 získal doktorát na univerzitě v Lipsku a zahájil právnickou praxi.

Poté, co pracoval jako advokátní koncipient a odhadce v Rochlitz a Chemnitz, se Wach v roce 1899 přestěhoval do Drážďan. Zde se v roce 1900 stal legátním radou na saském ministerstvu zahraničních věcí a později zastával funkce u Nejvyššího správního soudu a na ministerstvu vnitra. V roce 1909 se stal amtshauptmannem v Großenhainu a od roku 1914 v Pirně. Během první světové války působil jako Rittmeister der Reserve ve štábu Ober-Ost a v roce 1918 v Litvě. V témže roce byl jmenován tajným radou.

Wach byl společensky činný, například ve Spolku pro pomoc saským umělcům, v drážďanském muzejním spolku a od roku 1919 v místní politice v Oberlößnitz. Po práci ministerského rady odešel v roce 1929 do důchodu a cestoval po západní Evropě a USA.

V roce 1897 se Felix Wach oženil se svou sestřenicí z druhého kolena Katharine von Mendelssohn-Bartholdy. Z manželství se narodily děti Joachim, Hugo a Susanne, které od roku 1912 vyrůstaly v Radebeulu. Také oni byli po roce 1933 pronásledováni jako takzvaní "poloviční Židé".

Ačkoli byl Felix Wach protestant, dostával se kvůli svému původu pod stále větší tlak. V roce 1938 přišel o místo v dozorčí radě železniční společnosti Schipkau-Finsterwalder. Jeho situace se zhoršila kvůli stížnosti na zničení Mendelssohnova pomníku v Lipsku a cílenému hanobení ze strany starosty Radebeulu Heinricha Severita. Pokus o ochranu rodinného majetku v roce 1939 ztroskotal.

Felix Wach a jeho žena se museli přestěhovat do Drážďan. Zemřel 14. září 1943 ve svém bytě na Karcherallee 27.

Text: D. Ristau

Katharine Wach (1876-1956)

Pronásledovaná jako "Židovka"

Nápis na kameni:

ZDE ŽILA
KATHARINE WACH
FED. Z
MENDELSSOHN-BARTHOLDY
NARODILA SE. 1876
DEPORTOVÁN 1939
DEPORTOVÁN 1944
TEREZÍN / LIEBENAU
"VÝMĚNA" 1944
ŠVÉDSKO

Katharine Marie Albertine Wachová, známá jako Käthe, se narodila 24. září 1876 v Berlíně jako dcera tajného obchodního rady Ernsta Mosese Felixe a Marie Alexandrine von Mendelssohn-Bartholdy. Podle dobových konvencí vedla měšťanskou domácnost, zejména poté, co se usadila v Radebeulu, kde vlastnila nemovitost na dnešní Augustusweg 62. V roce 1928 se stala majitelkou domu v Radebeulu.

Kvůli svému židovskému původu čelila Katharine Wachová od roku 1933 stále častějšímu pronásledování, i když jí manželství s manželem Felixem zpočátku poskytovalo určitou ochranu. Historii jejího pronásledování nelze kvůli neúplným pramenům rekonstruovat do všech podrobností. V roce 1939 zažila faktické vyvlastnění vily Wach, která byla přeměněna na Národní vedoucí školu Německého červeného kříže. Již tehdy byla nucena přijmout povinné křestní jméno "Sára".

Ve snaze zlepšit své postavení manželé v roce 1938 odcestovali do USA a v roce 1939 Katharine Wachová získala kubánské občanství, které se později stalo klíčovým pro její přežití.

Po smrti manžela v roce 1943 přišla o poslední ochranu. V lednu 1944 byla Katharine Wachová zatčena gestapem a 10. a 11. ledna deportována do terezínského ghetta. Vzhledem ke svému kubánskému občanství byla počátkem března 1944 převezena do internačního tábora Liebenau u Bodamského jezera. V červnu 1944 byla převezena na Hlavní říšský bezpečnostní úřad v Berlíně, odkud byla v rámci tzv. individuální výměny propuštěna do Švédska.

Po skončení války se Katharine Wachová přestěhovala do Švýcarska, kde žili její příbuzní. Zemřela 27. července 1956 v Orselině a byla pohřbena na hřbitově v Gsteigwileru.

Text: Ristau