Klara May

Stadtlexikon
Städtepartnerschaften
Historische Ansicht
Stadtarchiv

Klara May

S Klárou Mayovou k egyptským pyramidám. Vzpomínka u příležitosti jejího jubilejního roku

Pro mnoho lidí znamená léto čas dovolených. Ať už trávíte nejlepší období roku na cestách, nebo "na balkoně", obojí nabízí nevšední zážitky, takže některé okamžiky mohou stát i za zaznamenání do prázdninového deníku.

Klara May se narodila před 150 lety, 4. července 1864 v Dessau. Navíc 31. prosince 2014 uplyne 70 let od jejího úmrtí. Dostatečný důvod k tomu, abychom ji trochu posunuli ze stínu, který na ni vrhal její slavný manžel básník Karl May, do centra pozornosti pozorování a oceňování.

Poté, co zpočátku udržovala vztah s o jedenáct let starším Richardem Plöhnem, se za čerstvě rozvedeného radebeulského spisovatele po jeho smrti v roce 1901 o dva roky později provdala. V té době se již Karl May ocitl v hledáčku některých kritiků a síť intrik, pomluv a soudních sporů se kolem něj měla v budoucnu stále těsněji uzavírat. Již v roce 1899 se proto rozhodl čelit obviněním, že je stolním dobrodruhem, s jehož odvážnými snahami se setkáme pouze v říši fantazie, skutečnou cestou do Orientu. Na druhé etapě cesty ho doprovázela jeho stále ještě manželka Emma a stále ještě manželský pár Plöhn.

Klára tuto cestu zaznamenávala nejen písemnou formou deníku, ale také fotografickou, protože měla k dispozici odpovídající vybavení a rostoucí zájem o tuto činnost. Stejně jako cesta do Orientu poskytla Karlu Mayovi dvojí výhodu: jednak mohl demonstrovat své naznačené zkušené světáctví a jednak mu měla výprava posloužit jako zdroj nápadů pro nový literární materiál, Klářina písemná a fotografická dokumentace mu přinesla dvojí užitek. Nejenže poskytovala mnohostranné svědectví, ale Klara May později, když už básník zemřel, použil záznamy v cestovním deníku jako podklad pro svou rehabilitaci, když oživil různé epizody z itineráře - byť s jistou dávkou umělecké licence.

Jedna taková reportáž nese název "Egyptské královské hrobky" (vyšla v Ročence Karla Maye 1931) a právě tam se nyní chceme s Klárou vydat na vysněnou cestu.

"Egyptské pyramidy jsou kamenem "Pamatuj na smrt" [] Před těmito třemi pyramidami leží Sfinga [] I dnes je na bohužel značně poškozené tváři cítit nekonečná krása a slavnostní vážnost [] Mameluci dokonce používali hlavu jako terč pro dělostřelecký výcvik. [] Hlava byla pestře pomalovaná a dodnes na ní můžeme vidět stopy. Barevné byly i pyramidy. [] Jejich povrch se ve slunečním světle leskl jako zrcadlo ve světle žluté, bílé a růžovočervené barvě. Za tichých měsíčních nocí jako by znovu vyvstávala stará nádhera. [] Obří tělo Sfingy začíná dýchat. Ve světle pochodní se objevují kněží ve slavnostním průvodu [] Hvězdy se třpytí velké a jasné [] Možná se to stalo mnohým jako mně a touha znovu se tam vrátit bude přebývat ve všech, kdo měli srdce a oko pro minulou vznešenou velikost."

Klářino přání vrátit se se bohužel nesplnilo, ale díky jejím deníkům a fotografiím zůstane její cesta do Orientu s poznávacími zájezdy do Káhiry, Konstantinopole, Jeruzaléma, Bejrútu a okolí a mnoha dalších živá pro potomky.

Každý, kdo má zájem dozvědět se více o "Klaře May jako fotografce", má ještě do 31. srpna možnost navštívit stejnojmennou speciální výstavu v Muzeu Karla Maye, která je jí věnována u příležitosti jubilejního roku. Bez jejího soustavného úsilí o uchování památky Karla Maye by byl Radebeul o jeden pozoruhodný kulturní statek chudší. Jako uznání této skutečnosti má město Lößnitz od roku 2000 Stezku Kláry Mayové.


Maren Gündelová, archiv města

Publikováno v: Městská knihovna Löbsen: Úřední věstník červenec 2014