Adolf Schruth

Stadtlexikon
Städtepartnerschaften
Historische Ansicht
Stadtarchiv

Adolf Schruth

Zakladatel výzkumu historie města Radebeul

Reformace v Radebeulu

Adolf Schruth patří bezesporu k nejvýznamnějším představitelům lokálních historiků v Polabí ve 20. letech 20. století. Narodil se 11. února 1872 v Drážďanech jako syn obchodníka Theodora Schrutha a jeho ženy Anny Johanne a zpočátku se věnoval hodinářskému řemeslu. Později pracoval jako redaktor místního historického časopisu "Die Elbaue" a přijal místo redaktora Kötzschenbrodaer Generalanzeiger. Již tehdy tvořil archiv základ pro vlastivědnou práci, a tak psal kroniky západních lößnitzských obcí, jako jsou Kötzschenbroda, Naundorf, Niederlößnitz a Zitzschewig, na základě archivních materiálů ve Státním archivu Drážďany hlavní město. Následovalo jeho jmenování čestným městským kronikářem v roce 1941, v němž v letech 1942-1944 zapisoval denní kroniky Radebeulu. Adolf Schruth nakonec 10. října 1946 zemřel a navždy opustil své milované údolí Labe.

Schruth byl jedním z prvních místních historiků, který zaujal historicko-kritický přístup, vědecky analyzoval archivy a své práce o dějinách města sestavoval podle měřítek ověřitelnosti.

Jedním z mnoha jeho témat byla reformace v Kötzschenbrodě. O letech provázejících změnu víry píše následující:

Vládnoucí vévoda Vousatý byl přísný katolík a "raději by se jen utrápil se svou ženou, než aby dovolil poddanému se od katolické nauky byť jen v nejmenším odchýlit ". Nové vyznání se mohlo šířit až od dubna 1539 prostřednictvím Lutherova stoupence a nástupce vévody Heinricha. První protestantská bohoslužba se konala v Drážďanech od června. Protože však farář v Kötzschenbrodě nebyl ochoten přijmout luteránské vyznání, musel odejít z úřadu a uvolnit místo novému faráři Veitu Hammerovi, který výrazně změnil farnost Kötzschenbroda. Informace o tom poskytují dochované záznamy z vizitací, které v pravidelných intervalech nařizoval saský panovník. Kaditz se jako první stal samostatnou farností, oddělenou od Kötzschenbrody. V rámci vlastní farnosti Kötzschenbroda vznikaly nové zemědělské osady v okolí dnešních ulic Vorwerkstraße a Fürstenhain. Kromě toho panovník nedávno převzal právo obsazovat duchovní místa (Kollatur). První léta po reformaci však přinesla Kötzschenbrodě zpočátku strádání a smutek, protože byla zřejmě vypleněna během šmalkaldské války (1564-1547). Po dvaceti letech ve funkci Veita Hammera vystřídal Hieronymus Greser, který opustil úřad již po čtyřech letech a byl nahrazen Sebastianem Fröhlichem. Pod jeho vedením byl například vybudován Gottesackerský hřbitov. Byla také postavena nová škola, jejímž ředitelem byl Peter Schweger, kterému se důvěrně říkalo Schwegerchen. V roce 1580 byla uzákoněna školská reforma, která stanovila, že mládež se má učit nejen katechismu, modlitbám a luteránským písním, ale také číst a psát. Příprava na učitelské povolání dosud neexistovala; ve většině případů se vedle učitelství vykonávalo vlastní povolání.

Výzva, zejména nového církevního vyznání, však někdy nebyla dostatečně hlasitá, a tak musely být za neúčast v kostele vybírány pokuty. Kromě toho se často stávalo, že sedláci předtím vypili příliš mnoho piva - do kostela přišli opilí. I tomu musela zabránit hlídkující denní stráž.

V roce 1598 kostel zničil strašlivý požár, ale naštěstí byl znovu postaven - také s pomocí darů.

Postupně se však dokázala prosadit nová protestantsko-lutheránská víra a od roku 1892 se v Radebeulu nachází Lutherův kostel, pojmenovaný na počest reformátora.

Maren Gündelová (Archiv města)

(1) Adolf Schruth: Kronika města Kötzschenbroda (I. část)

(2) Archivní spisy města Radebeul s. 16-35

(3) Stadtlexikon Radebeul - Historisches Handbuch für die Lößnitz, vydal archiv města Radebeul v roce 2006.