Kouzelné Raunächte a magičtí tři králové

Období kolem Vánoc a prvních lednových dnů je zvláštní, kouzelně zamračené, a je známé pod různými názvy. Jedním z nich je Raunächte, ale také Rauchnächte nebo "Zwölften". Jak už to tak u zvyků bývá, časové rozmezí se může v jednotlivých regionech lišit, ale obvykle se jako jeho začátek ustálil 25. prosinec (svátek Narození Páně) a jako konec Zjevení Páně 6. leden (svátek Zjevení Páně). Existují také různé názory na původ slova. "Raunächte" by mohlo sahat k bludným démonům, tj. hrubým postavám, protože se věřilo, že v těchto nočních hodinách se hranice do světa stínů stává prostupnou a zlí duchové nebo duše zemřelých se mohou potulovat a působit neplechu. Slovo "rau" pochází ze středohornoněmeckého významu pro "haarig" (chlupatý"), protože drsné, děsivé postavy se maskovaly kožešinou a kožichem. Kromě toho se v tuto dobu tradičně vykuřovaly stáje dobytka kadidlem a konaly se přímluvy proti zlu. Nikdo tento čas nerad trávil o samotě, a tak se lidé navzájem navštěvovali, družně jedli a zpívali. Odtud pochází název "Glöckelnächte", který je odvozen od zvonění u dveří. Vrcholem tohoto "Divokého honu" je polovina Dvanácti nocí, tedy den šestý, a tedy Silvestr. Ohňostroje, petardy a světla zaženou strašidlo. Kalendářní rok o dvanácti lunárních měsících tvoří 354 dní, zatímco sluneční rok se skládá z 365 dní. Zbývá rozdíl 11 dnů nebo 12 nocí, které byly označovány jako "mrtvé dny". Během této magické doby byly pozastaveny přírodní zákony, zvířata začala mluvit, stromy kvetly a voda se měnila ve víno. Bylo také možné nahlédnout do budoucnosti. Kromě věštění počasí, např. pomocí cibulových slupek, odlévání olova nebo vosku, bylo běžné i věštění z volných koulí nebo věštění budoucnosti. Některá řemesla nebo domácí činnosti byly zakázány, např. předení nebo spřádání prádla na šňůrách - mohl se do nich přece chytit ďábel. Skutečnost, že křesťanská církev tento druh pověr a obranných rituálů povolila, byla způsobena tím, že duchové symbolizovali démonické a hříšné v člověku samotném. Lékem na toto zavrženíhodné chování bylo zjevení Boha a Ježíše Krista.

V dřívějších dobách se Nový rok vítal v různé dny, až byl v roce 1691 stanoven jako datum 1. leden. Přání štěstí a požehnání jsou známa již od starých Římanů, později se k nim přidaly speciální sušenky jako novoroční dárek. Předtím se přelom roku často slavil 6. ledna, na svátek Zjevení Páně (= Epifanie). Tímto dnem končí 12 Raunächte; v Rakousku je znám také jako "Weihnachtszwölfer". Původně se 6. ledna slavilo především narození Krista, někdy také jeho křest. Západní církev posunula svátek vtělení Božího syna v roce 432 na 25. prosinec, ale svátek zjevení spojila s projevem Boží slávy. Jinými slovy, tím, že Bůh poslal svého Syna na zem, se sám stal člověkem. Kromě toho zázraky, které Ježíš vykonal, jako například proměna vody ve víno, ukazují na výskyt nadpřirozena. Podle legendy se mágové z Východu (později byli tři, jmenovali se Kašpar, Melichar a Baltazar), moudří hvězdopravci, vydali za betlémskou hvězdou, a tak dorazili k Ježíšovým jeslím. Božskému zjevení vzdali hold zlatem, kadidlem a myrhou. Podle pozdější tradice je drahá hodnota těchto darů zmocnila k tomu, aby se stali králi. Číslo tři navíc označuje tehdy známé kontinenty Afriku, Evropu a Asii. Zjevení Páně získalo u nás širokou úctu a charakter svátku světice od roku 1164, po přenesení jejích údajných relikvií z Milána do Kolína nad Rýnem. Symbol světla jako spasitele si uchovali také koledníci. Děti převlečené za tříkrálové koledníky chodí od domu k domu a za doprovodu hvězdného nosiče zpívají a žehnají. Společně prosí o příspěvky na dobročinné účely. Na posvěcené domy píší křídou C+B+M orámované letopočtem (Christus mansionem benedicat = Kristus žehnej tomuto domu). Dalším zvykem je "Stärk' antrinken" (nápoj na sílu a zdraví, aby se člověk vyzbrojil proti případné nepřízni osudu v novém roce). Některé pivovary nabízejí k tomuto účelu speciální silné pivo. Ale 6. leden má v zásobě i něco pro milovníky vína: " Tříkrálová sbírka, jasná a čistá, slibuje dobrý vinařský rok". S tímto vědomím na zdraví v novém roce!

Maren Gündel, městský archiv

Zveřejněno v: Vydavatelství a nakladatelství: Úřední věstník leden 2017