Co jsme to za lidi? Pro otevřenou spolupráci a 80 let jednotného Radebeulu

Co jsou Sasové za lidi? Sasové jsou národem, který vznikl přistěhovalectvím a soužitím! Bez této dlouhé tradice neustálého přistěhovalectví a kolonizace by neexistoval Svobodný stát, který známe, s bohatstvím historických pokladů, rozmanitou kulturou a středně velkými podniky.

Počátky nejstarší kolonizace sahají až ke kmeni z Čech. Ze severu se pak přistěhovaly germánské kmeny, které s nimi splynuly a vytvořily kmen Hermundurů. Dále přišli slovanští Lužičtí Srbové z východní Evropy. Žádné z těchto etnik nemělo dobyvačné cíle, spíše žilo v symbiotickém procesu vzájemné integrace. O jejich politické převaze jako jednotné etnické a jazykové oblasti svědčí i velký počet lužickosrbských hradů, z nichž některé existují dodnes. Přestože byli Lužičtí Srbové nakonec dobyti a anektováni Němci, v důsledku čehož ztratili svůj politický vliv, lužickosrbský lidový život zřejmě nebyl německou okupací hradů narušen." Zachován byl i lužickosrbský hospodářský a společenský řád. V tomto společném týmu vzájemné harmonizace se v Sasku rozvinulo počáteční období hospodářské, obchodní a kulturní prosperity. Současně to znamenalo počátek staletí trvajícího přistěhovalectví různých skupin obyvatelstva ze sousedních území i ze vzdálenějších oblastí, které utvářelo charakter státu až do 19. století. Jejich význam byl obrovský nejen pro zemědělství a rozvoj hornictví, ale také pro rozvoj měst a obchodu a řemesel.

Ve druhé polovině 19. století se příliv přistěhovalců do prosperujících měst a obcí nezastavil, stejně jako se nezastavil po druhé světové válce (jejíž KONEC si letos připomínáme již po sedmdesáté), a Sasko z toho v obou případech velmi těžilo: "Hospodářské, sociální a intelektuálně-kulturní podněty, které do země tyto různé skupiny obyvatelstva přinášely, měly rozhodující vliv na společenský vývoj a pomáhaly jej formovat."

Také obyvatelé Lößnitz se před 80 lety museli sjednotit a odložit zášť. Obyvatelům Kötzschenbrody, kteří měli pocit, že si je obyvatelé Radebeulu přivlastňují, údajně hrozilo, že ztratí svou tradiční identitu. Dnes již nikdo nezpochybňuje sloučení obou zbývajících obcí Lößnitz do jednotného Radebeulu. Jde o výsledek procesu slučování, který byl již dávno ukončen. Život je změna. Stagnace vede k úpadku.

Maren Gündelová, archiv města

Zdroj: Sächs. Landeszentr. f. polit. VZDĚLÁVÁNÍ

Zveřejněno v: Süddeutsche Zeitung, s. r. o: Úřední věstník Radebeul, únor 2015