Na památku Emila Schüllera (1871-1923)
Každé ráno si pohled do novin, většinou poklidný a uklidňující rituál, před 90 lety vyhradil pro nakloněného čtenáře Kötzschenbrodaer Generalanzeiger smutnou zprávu: "Na 2. velikonoční svátek v časných ranních hodinách zemřel po těžké nemoci ve věku 52 let obecní zastupitel pan Emil Schüller." Byl prvním profesionálním starostou, který byl zvolen do čela obce. Pocházel z Döbelnu a v roce 1896 převzal nejprve vedení spořitelny v Kötzschenbrodě. Nejen tento úkol zřejmě zvládl na jedničku, neboť se brzy stal pravou rukou tehdejšího šéfa obce Friedricha Wilhelma Paula Seweninga (1837-1904) a od jeho úředních povinností ho již nebylo možné oddělit. Po Seweningově smrti zastával Schüller ihned po půl roce uvolněné místo zástupce, až byl nakonec na mimořádném zasedání obecního zastupitelstva 30. června 1904 jmenován do funkce starosty. K tomuto zvolení možná rozhodujícím způsobem přispělo všeobecné uznání jeho výkonnosti a spolehlivosti, z čehož měl ve svém inauguračním projevu mimořádnou radost. Schüller také znovu potvrdil své úsilí o prohloubení mírových a sousedských vztahů mezi dvěma největšími lössnitzskými městy, Radebeulem a Kötzschenbrodou, protože i přes opětovné odmítnutí jeho žádosti nechtěl ztratit naději, že se obě města jednou spojí a vytvoří jednotné město Lößnitz.
Emil Schüller kladl značný důraz na hospodářský růst obce. V této souvislosti bylo jedním z jeho prvních úředních úkonů prodloužení otevírací doby místních obchodů během velkého gymnastického festivalu, který se konal 3. července 1904, protože kromě zhruba dvou tisíc gymnastů se z festivalu stal živý proud návštěvníků.
Podnikavému Schüllerovi se opět podařilo posílit město hospodářsky i turisticky, a to 14. ročníkem Elbgauských pěveckých slavností (červenec 1908). Šansoniéři, kteří přijeli ze všech koutů Saska, nejenže rozezvučeli pokladny, ale zejména jejich nádherné písně naplnily ulice Kötzschenbrody hudbou. Dokonce byla postavena speciální pěvecká hala (dnes sportovní hala Radebeul West). Ta, postavená za účelem poskytnutí vhodného prostředí pro pěvecké umění, byla o rok později opět využita pro účely řemeslné výroby.
V těchto prostorách se mimo jiné konala velkolepá "výstava obcí Lößnitz pro řemesla, obchod, zahradnictví a průmysl" od 22. května do 28. června 1909. Průřezová výstava měla poskytnout "přehled o průmyslovém a obchodním rozvoji a výkonnosti lößnitzských obcí a jejich okolí a přispět tak k propagaci hospodářských zájmů."(1) Logo i plakát k výstavě navrhl švédský grafik Carl Lindeberg, který později ilustroval řadu knih pro nakladatelství Karl May. Výstavu doprovázela přehlídka pořádaná Kunstverein für die Lößnitz. Schüller se věnoval zejména výstavbě silnic: Bahnhofstraße, Meißnerstraße a Güterhofstraße jsou dokladem jeho úspěchů. Mimořádně se zasloužil také o připojení Lindenau v roce 1920 a o aktivní rozvoj horní části města a jeho infrastruktury. Neustále pracoval na rozvoji obce a nezapomínal ani na vzdělávací instituce. Horlivě podporoval místní školství, zejména obchodní a odbornou školu. Dokonce mistrně překonával někdy nelehkou situaci při zajišťování přístupu obyvatelstva ke komplexní a plnohodnotné stravě - region se totiž stále potýkal s následky války.
V neposlední řadě jeho vytrvalé angažmá ve státním parlamentu a na různých státních ministerstvech pomohlo iniciovat výstavbu okresního soudu v Kötzschenbrodě. Na jeho počest dnes nese v Kötzschenbrodě jeho jméno ulice. Po 125let věnoval zesnulý své síly blahu ostatních v obci Kötzschenbroda. Budeme na něj vzpomínat s vděčností!"(2)
Maren Gündel, archiv města
Zdroje: (1) Stadtlexikon Radebeul; (2) Kötzschenbrodaer Generalanzeiger z 3. dubna 1923.
Publikováno v: Zpravodajství z roku 2007: Úřední věstník Radebeul, duben 2013