Slavnosti vína v rychlém sledu

V raném novověku, kdy se vinná réva rozprostírala od vysokých nadmořských výšek Lößnitz až po nížiny, znamenalo vinařství především jednu věc: tvrdou práci. Jakmile jste zvládli sezónu bez eskapád, nastal čas zorganizovat dělníky z okolních vesnic, kteří byli objednáni do vinařských oblastí, aby pomohli se sklizní. Vinice se rozprostíraly od vysočiny až po nížinu u Labe. Nejen pro nuceně nasazené dělníky byly tyto podmínky přítěží. V kombinaci s již tak nejistými vyhlídkami na sklizeň neměli místní vinaři v minulých staletích v době sklizně příliš náladu na oslavy se zlatými korunami a romantickou vinařskou poezii. Lößnitzské svahy však většinou patřily kurfiřtům nebo urozeným horalům, kteří zase měli rádi, když se na jejich počest tančilo kolem stolu. Tak tomu bylo i v roce 1715, kdy August Silný uspořádal v Hoflößnitz první tanec při vinobraní. Vinaři z Lößnitzu a Cossebauderu vytvořili pestrý průvod, který tančil kolem volebního stolu na počest hlavy státu a jeho hostů. Stejná akce se konala znovu v roce 1727, tentokrát s 54 účastníky, a znovu v roce 1746, kdy malíř J. C. Jünger vytvořil první obrazový záznam "Winzer- und Bauernaufzug". Kalebský hrozen jako biblický symbol byl součástí motivu od samého počátku. Začlenění různých profesních skupin a tříd lidí sloužilo k reprezentaci regenta. K tomu se přidaly prvky řecko-římské mytologie, například Bakchus, Venuše nebo Amor. Až do roku 1788 se tímto způsobem slavily knížecí vinařské slavnosti za zavřenými branami Hoflößnitz.
V roce 1840 se již lidé jako diváci nemuseli štípat do nosu. Slavnost se stala veřejnou a měla jednak "podpořit vinaře" a jednak "testovat všechny známé a v zemi pěstované hrozny", aby se získalo uznání pro "nejlepší odrůdy". Pestrý průvod, který umělecky předal potomkům malíř Moritz Retzsch, se skládal z nejrůznějších vinařů, bakchantů, hudebníků, tanečníků, řemeslníků a významných osobností a nechyběl ani nový motiv: plovák z nedávno otevřené "továrny na šumivá vína". Od Hoflößnitz se dav vinul ulicemi k "Goldene Weintraube", kam již dorazila královská rodina na hostinu, výstavu, ochutnávku a tanec.

Do tohoto bujarého kolotoče se však nepozorovaně vplížila malá veš, která navzdory své malé velikosti napáchala v následujících letech tak obrovské škody, že téměř zastavila celé místní vinařství. Vinaři však byli z houževnatého těsta a nenechali si vzít svou révu ani slavnosti vína. Jedna se konala ještě v roce 1891 a říkalo se, že ve všech obcích v oblasti Lößnitz bylo toho léta rušno jako málokdy. Ve vyhlášených vinných hostincích často nebylo místo, ale všichni čekali, protože nechtěli jít domů bez skleničky []." Jenže řádila fyloxera, a tak se vlastně muselo čekat až do roku 1924, než jsme se odvážili uspořádat další velkou přehlídku. Přes všechny potíže to byla vynikající slavnost lössnitzských vinařů s 50 průvody a více než 1000 účastníky. Mladí i staří, místní i přespolní, všichni byli na nohou. Krásný pohled na tuto událost poskytuje filmový dokument, který je k vidění v archivu města.
Kolo dějin se dál otáčelo a světu opět hrozilo, že se zcela vymkne z kloubů. V roce 1956 bylo připomenuto kulturní dědictví a byla uspořádána slavnost pod heslem "Oživit tradiční vinařské průvody v Lößnitz" a v roce 1964 "Propagovat vinařství a konzumaci vína". Historie starého a nového saského vinařství byla zobrazena na obrazech; princové a heroldi v krojích na koních. Byla představena řemesla a zemědělské profese a ožily historické postavy. Nechyběla ani fyloxera a vždy přítomný hrozen Kaleb. V roce 1965* se v průvodu "Lidového přátelství" objevili vinaři a zástupci jiných vinařských zemí, městské erby ozdobené květinami a holubice míru. NDR postupně využívala tyto slavnosti ke své propagaci. Při historickém průvodu vinařů u příležitosti 20. výročí v roce 1969* se opět ukázalo vše, co Lößnitz nabízí; vinařství bylo tehdy jen jednou ze součástí velkého obrazového průvodu, který spojoval průmysl, obchod, školy, spolky, zemědělství, sport a mnoho dalšího.
I když se v následujících letech vinařské přehlídky opakovaly, žádná z nich již nedosáhla takového rozsahu. Podzimní a vinařské slavnosti se v Altkötzschenbrodě konají každoročně od roku 1991. A nedávno se k tradici vinařských průvodů vrátil i Hoflößnitz - letos 4. října s dvojím výročím: "300 let saských vinařských průvodů a 25 let německé jednoty"! Zastoupeni budou vinaři ze všech německých vinařských oblastí. Očekává se, že více než 1000 účastníků na 5 kilometrech přiláká 50 000 návštěvníků. Slibuje se, že půjde o významnou událost, která zaujme zvláštní místo nejen na časové ose lössnitzských vinařských průvodů, ale také v kulturní paměti města.

Maren Gündel Městský archiv

* DVD "Winzerzüge 1965/1969" je k dispozici na 14 v městském archivu.

Zveřejněno v: Vydavatelství a nakladatelství Wienerberger, s. r. o: Radebeulský úřední list, září 2015