Cesta časem s Richardem Wagnerem
Jubilejní rok 1913 v regionálním tisku
Richard Wagner! Jeho jméno je letošním programem. Hudební domy, muzea, kulturní média - všichni oslavují 200. výročí narození kontroverzního, ale nepochybně velkého génia záplavou jubilejních nabídek, která se zdá být až zahlcující. Nabízí se otázka, zda milovníci opery nepropadli podobnému šílenství radosti už při 100. výročí jeho narození. A lze říci: ano, zaplavili. Tehdejší deníky Radebeuler Tageblatt a Kötzschenbrodaer Generalanzeiger o tom podávají výmluvné svědectví. Vydejme se tedy na krátkou cestu časem do novin z května 1913.
Nejprve se čtenář dozví něco o Wagnerově bouřlivé kariéře. Narodil se 22. května 1813 v Lipsku, ale už o rok později se rodina usadila v Drážďanech. Od té doby bude polabské sídlo hrát v jeho životě důležitou roli. Právě zde získal aktivní podněty pro mnohá svá díla nebo zde alespoň našel prvotní inspiraci pro pozdější tvorbu. Udržoval také úzké kontakty s vlivným Carlem Marií von Weberem; "Freischütz" měl pro mladého Wagnera znamenat okamžik zjevení. V Drážďanech začal začínající hudební talent navštěvovat Kreuzschule a jeho talent se začal rozvíjet. V patnácti letech se vrátil do Lipska.1 Zde studoval hudbu, ale teprve blízký kontakt s kantorem svatého Tomáše Weinligem mu umožnil odhalit ještě více tajemství ze světa zvuku. S úspěchem, neboť Wagner vydal pozoruhodné sonáty ve svých 18 letech a svou první operu ve 20 letech. Navzdory těmto úspěchům a zaměstnání divadelního dirigenta v Königsbergu a Rize však na ekonomickou nezávislost a uznání dlouho čekal - naopak následovala léta putování, hladu a útěku před věřiteli. Zejména pro jeho ženu Minnu to muselo být těžké utrpení. Není divu, že manželské štěstí by za těchto podmínek netrvalo věčně. "V době těžké duševní deprese však zazněla zpráva o vítězství: "Rienzi" byl přijat k premiéře v Drážďanech. Zářivý úspěch odměnil mistra, který se přes noc stal slavným."2 Wagnerův rozkvět v královském hlavním městě nakonec pokračoval jeho jmenováním královským saským dvorním kapelníkem a stejně slavnou premiérou jeho opery "Bludný Holanďan". Kromě toho zde vznikla díla "Tannhäuser" a "Lohengrin", která nemalou měrou přispěla k Wagnerově slávě. Nic však "není ošidnější než vlny úspěchu mladé slávy."2 Politicky revoltující hudebník se v roce 1849 připojil ke květnovému povstání, následně byl na něj vydán zatykač a musel opět uprchnout. Teprve po třinácti letech se směl vrátit do Saska.
Mezitím se Wagner stal díky svým vynikajícím hudebním výtvorům všeobecně uznávaným skladatelem. Jak to asi vypadalo, když tvořil díla, která mu přinesla světovou slávu? General-Anzeiger to ví přesně. Wagner jednou napsal, že pro dokonalé pracovní podmínky "(musím se cítit nějak polichocen, má-li můj duch uspět v krvavém úkolu stvořit nevídaný svět." Zjednodušeně řečeno to znamená, že nesmí chybět určitá míra útulnosti. "Potom se zahalil do hedvábného županu", neboť bylo jeho povinností přijmout "svou múzu ve svátečním oděvu". Umělecká tvorba pro něj byla "kněžským úkonem". Běda mu, kdyby na jeho dveře zaklepal nějaký výtržník. Jakmile by se vrátil na ulici, pravděpodobně by za sebou z balkonu zaslechl extatické "Nerušte mě, jsem v ráži" a křičel by na něj. Ale ani takový hudební génius nebyl zbaven obav. Očekávání a pochybnosti o sobě samém byly jeho stálými společníky, ale hnal ho také strach, "že by ho smrt mohla zaskočit a utnout jeho kreativitu."3
Když Richard Wagner v roce 1883 zemřel, zanechal světu významný hudební odkaz, který přetrval věky. Ve výročním roce 1913 byl v Drážďanech uspořádán celý týden vzpomínkových akcí. Kromě mnoha hudebních akcí a slavnostních projevů byla na bývalé obchodní budově v Ostra-Allee umístěna čestná pamětní deska. Také v Mnichově se konaly velké oslavy za královské účasti, při nichž byl odhalen Wagnerův pomník. V Londýně byly publikovány oslavné články. Nakonec byl Richard Wagner připomenut v Bayreuthu odhalením vzácné mramorové busty. Kromě toho si téměř "všechna velká německá města připomněla umělce (s) položením základních kamenů, slavnostními akty a výročními představeními". V neposlední řadě také v Radebeulu, kde mu byla věnována přednáška v aule Lößnitzgymnasia.4
O sto let později si Wagnerův rok 2013 v ničem nezadá s rozsáhlými čestnými vystoupeními.
Maren Gündel, městský archiv
(1) Richard Wagner v Drážďanech (Dresdner Hefte, č. 112, 4/2012); (2) Kötzschenbrodaer Generalanzeiger z 21. května 1913; (3) Kötzschenbrodaer Generalanzeiger z 20. května 1913; (4) Radebeuler Tageblatt z 22. května 1913.
Publikováno v: (5) Vydáno v roce 2006: V květnu 2013 byl vydán Radebeulský úřední věstník