Věnováno 1. radebeulskému městskému kronikáři Adolfu Schruthovi (1872-1946) k jeho 150. narozeninám.

Zadáte-li do databáze městského archivu jméno "Schruth", objeví se 151 nálezů, které již dávají tušit, že se jedná o významnou osobnost pro Radebeul. Dne 11. února 1872 se drážďanskému obchodníkovi Emilu Theodoru Schruthovi a jeho manželce Anně Johanně Schruthové, rozené Schnellové, narodil syn, který dostal křestní jméno Fritz Adolph Theodor. Zpočátku šel profesně ve šlépějích svého otce, když si v roce 1921 ve svých 39 letech otevřel obchod s potravinami v Naundorfu na Hauptstr. 19. V roce 1921 se stal majitelem obchodu s potravinami. Dne 9. července 1899 se oženil s Friederike Pauline Schällerovou (1876-1949), Durynčankou z Ruhly. První písemná zmínka o Schruthovi v naundorfských obecních záznamech obsahuje povolení k prodeji pálenky v zapečetěných lahvích z roku 1923. Jeho volnočasovou vášní však byla místní historie. Schruth se o ni vždy velmi zajímal. Vzhledem ke své profesi obchodníka se jistě dostal do rozhovoru s mnoha lidmi a dozvěděl se mnoho informací o minulosti i současnosti. Období po první světové válce s sebou přineslo všeobecný rozmach zájmu o místní historii, protože veřejnosti byly poprvé zpřístupněny úřední dokumenty a s nimi i státní archivy. Důvodem zvýšeného zájmu o místní historii obecně mohly být také sociální poměry obyvatelstva - poznamenané válkou, zmítané krizí a rozčarované z politiky.

V srpnu 1924 proto Schruth převzal redakci vlastivědné přílohy novin Kötzschenbroda "Die Elbaue - Blätter für sächsische Heimatkunde", jejichž byl od počátku zaměstnancem. Již o tři roky později se stal řádným redaktorem a v letech 1929-1941 se jako nástupce Wilhelma Georga Ziegnera (1865-1929) stal odpovědným redaktorem Kötzschenbrodaer Zeitung, čímž se jeho koníček změnil v povolání. Zabýval se výzkumem dějin lössnitzských obcí a napsal řadu esejů a kronik o Kötzschenbrodě, Naundorfu, Zitzschewigu, Niederlößnitzu, Fürstenhainu a Serkowitzu. Vzhledem k tomu, že jako vůbec první analyzoval spisy Státního archivu Saské Kamenice a udržoval kontakty s mnoha osobnostmi své doby, stejně jako získal přehled o obecních spisech obcí Lößnitz, lze o něm právem říci, že je zakladatelem výzkumu dějin města Radebeul. Jeho články byly zábavné a čtivé a těšily se všeobecné oblibě. Ve fondu městského archivu se nacházejí také zábavné divadelní hry, v nichž historické tradice přetvářel do nápaditých příběhů. Možná se ještě někdy budou hrát... Kdo ví? V roce 1941, ve svých 69 letech, byl tehdejším starostou města Heinrichem Severitem (1888-1977) jmenován čestným kronikářem města. V následujících válečných a poválečných letech psal v letech 1942-1945 denní kroniku města Radebeul, v níž pak až do roku 1949 pokračoval Paul Brüll (1892-1982), který se později stal městským archivářem. Zemřel v Radebeulu 10. října 1946 ve věku 74 let. Dlouhá léta bydlel na adrese Hermann-Ilgen-Straße 40 nedaleko svého působiště, Güterhofstr. 5.

Kroniky, vlastivědné články z Elbaue a jeho práce v městském archivu jsou již digitalizovány. Vydání Elbaue z roku 1924 nyní najdete na domovské stránce města. Snad jsme v některých z vás vzbudili zvědavost a inspirovali vás k návštěvě městského archivu - ať už osobně, nebo virtuálně. To by mě i mé kolegy velmi potěšilo.

Annette Karnatz

← zpět na přehled